Kritika Soudního dvora vyvolává zásadní otázky, zejména v oblasti evropské klimatické a environmentální politiky. Auditoři mimo jiné poukazují na nedostatek jasných pravidel pro správu fondu a strukturální nedostatky v jeho koncepci. Kriticky je vnímána také plánovaná zpětná kompenzace za již dokončená opatření, jelikož se dotýká základních principů řádného rozpočtového řízení.
Na pozadí stávajících nástrojů, jako je systém obchodování s emisemi (ETS) a mechanismus uhlíkové hraniční úpravy (CBAM), se zintenzivňuje debata o účinnosti, zacílení a dopadu současné klimatické politiky EU na životní prostředí.
Anja Arndtová, poslankyně Evropského parlamentu za AfD a členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), uvedla:
“Účetní dvůr potvrzuje: bruselská klimatická politika je nákladná, byrokratická a nepřátelská vůči průmyslu. Zároveň vede k zhoršování životního prostředí a dodatečnému ekologickému zatížení v důsledku masivního rozšiřování větrné a solární energie. V rámci systému ETS 1 jsou průmyslové podniky stále více pod tlakem vysokých poplatků. Plánovaný fond pro dekarbonizaci ukazuje, jak Brusel nejprve vytváří problémy a poté se snaží zakrýt vlastní politická selhání novými systémy přerozdělování.’
