“Od začátku nelegální masové imigrace v roce 2015 bylo v EU podáno přibližně 9 milionů žádostí o azyl. Počet nelegálních přistěhovalců, kteří nejsou evidováni, je pravděpodobně podstatně vyšší. Tato migrační vlna vystavila Evropu totálnímu systémovému šoku, jehož důsledky evropské obyvatelstvo pociťuje dodnes – od prudce vzrostlých bezpečnostních problémů až po přetížené sociální systémy.
Stále však nejsou patrné žádné známky změny politického kurzu: účinná ochrana vnějších hranic stále neexistuje; systém vstupu a výstupu (EES), který měl zaznamenávat všechny vstupy a výstupy již od roku 2022, stále není plně zaveden; a dublinská pravidla, podle nichž mají být žádosti o azyl vyřizovány výlučně v první evropské zemi vstupu, jsou i nadále ignorována. Spolupráce se třetími zeměmi, jako je Turecko nebo africké státy, se ukázala jako neefektivní fiasko za miliardy; azylová řízení zůstávají příliš pomalá a jsou dále blokována nadměrně ideologickým výkladem úmluvy o lidských právech ze strany evropských soudů; a i v případě zamítnutí žádosti o azyl je ve skutečnosti vyhoštěn méně než jeden z pěti nelegálních přistěhovalců.
Místo toho, abychom rozvinuli červený koberec pro nelegální masovou migraci, je nyní více než kdy jindy zapotřebí přísná politika ‘No-Way’ (žádný průchod): ta zahrnuje záměrné snížení atraktivity žádostí o azyl v Evropě, dočasné pozastavení práva na azyl, zřízení odjezdových center, zahájení rozsáhlé deportační kampaně a instalaci fyzických opevnění na vnějších hranicích. Kromě toho je zapotřebí podstatné posílení a změna mandátu agentury EU pro ochranu hranic Frontex, která v současné době funguje spíše jako uvítací výbor pro nelegální přistěhovalce, místo aby účinně chránila vnější hranice. Pouze díky takovým opatřením lze zachovat identitu Evropy a trvale zajistit bezpečnost obyvatelstva.”
