Kritici v tom však vidí stranickost, protože před volbami média spojená s OCCRP bez důkazů vykreslovala politiky kritické vůči EU jako údajné “moskevské agenty”. Týkalo se to politiků v šesti zemích EU. Pod drobnohledem se ocitl i kandidát AfD Bystron. Mnichovská prokuratura na základě mediálních zpráv provedla 23 domovních prohlídek v jeho prostorách – zatím bez výsledku. Tato mediální kampaň však ovlivnila výsledek voleb a tím i složení Evropského parlamentu. Dotčené strany tím přišly o cenné procentní body a někteří politici – jako například nizozemský politik Thierry Baudet – dokonce nepostoupili do Evropského parlamentu.
Pochybnosti o nezávislosti OCCRP existují již dlouhou dobu. Podle odhalení serveru Mediapart obdržela tato síť v průběhu let ze Spojených států téměř $50 milionů, v některých případech s přímým vlivem na personální obsazení a redakční rozhodnutí. OCCRP se rovněž podílela na kampani, která v roce 2019 vedla k zahájení řízení o odvolání Donalda Trumpa. V roce 2019, v návaznosti na reportáž o “ibizské aféře” zveřejněnou médii spojenými s OCCRP, padla rakouská vláda, v níž byla zastoupena FPÖ. V té době klesl volební výsledek FPÖ v evropských volbách z 26 % v průzkumech veřejného mínění na pouhých 17,2 % ve konečném výsledku.
Tyto platby nyní vyvolávají otázky: Proč EU financuje právě síť, která se v minulosti podílela na zasahování do voleb a na politických kampaních?
K tomuto tématu se Petr Bystron, člen skupiny ESN, vyjadřuje takto:
“Zde se rodí jeden z největších mediálních skandálů poválečné éry. Prostředky EU údajně směřovaly na ‘podporu investigativní žurnalistiky’. To je fraška, protože média sítě OCCRP dělala přesně opak – v rámci koordinovaných kampaní šířila negativní informace o politicích kritických vůči EU bez jakékoli kontroly a zcela nekriticky.“.
Prostřednictvím masivních kampaní manipulovala média sítě OCCRP poslední dvě volby do Evropského parlamentu. Jejich zpravodajství ovlivnilo volební výsledky, vážně poškodilo politiky kritické vůči EU a svrhlo vlády. Cílem bylo vždy odstranit politiky kritické vůči EU.”
