Nedávno provedená studie zkoumala dopady této politiky a zjistila, že nejdůležitější odvětví – rybolov – je jediným, které nerostou. Zatímco cestovní ruch představuje největší podíl na mořské ekonomice EU a větrná energie roste nejrychleji, akvakultura stagnuje a rybolov upadá. V souboji o mořský prostor mají větrné farmy pro EU zjevně nejvyšší prioritu, čímž stále více vytlačují již tak těžce zkoušený evropský rybářský průmysl.
Nezmíněn zůstává také strategický problém outsourcingu naší produkce ryb do třetích zemí, zejména do Číny – rostoucí trend, který ohrožuje evropskou potravinovou bezpečnost.
Podle europoslance ze skupiny ESN a člena Výboru pro rybolov (PECH) Siegberta Droeseho “obě hrozby – pro energetickou bezpečnost EU i pro její zásobování potravinami – poukazují na nedostatek strategického uvažování v politice EU. Už léta upřednostňují byrokraté EU cíle v oblasti klimatické neutrality před bezpečností a prosperitou evropských občanů.”
