“EU se již asi deset let nachází v ekonomické stagnaci. I ty uváděné 1% růsty jsou většinou jen výsledkem statistických triků. Evropská komise rychle ukazuje prstem na USA nebo Rusko, ale problémy v Evropě jsou domácího původu. Současné drastické snížení prognózy růstu EU je dalším znamením neúspěchu současné bruselské politiky. Místo posílení konkurenceschopnosti evropských firem prosazuje Komise v posledních letech ideologicky motivovanou agendu ekonomické sebesabotáže – od nadměrné byrokracie až po nákladné klimatické předpisy, které zvláště poškozují náš průmysl. Poučila se EU? Ne. Draghiho zpráva teprve nyní přiznala to, co takzvaní ’kritici EU‘ říkají už deset let: EU se svou doktrínou stále více plánované ekonomiky, měnových distorzí a regulace podkopává konkurenceschopnost Evropy. Draghiho zpráva však tento problém přiznává teprve poté, co již nebylo možné ekonomickou stagnaci dále skrývat, a následně požaduje, aby údajně právě ’více EU‘ bylo řešením něčeho, co bylo způsobeno již ’přílišnou EU‘. Typický trik EU: sama si vytvoří problém a poté překroutí jeho příčiny, aby získala ještě větší kontrolu a více peněz pro EU.
Zvláště znepokojující je ekonomická stagnace v Německu, které je páteří evropské ekonomiky. Vysoké ceny energie – způsobené dobrovolným odpojením od spolehlivých zdrojů energie – a obrovský investiční deficit jsou problémy, které si EU způsobila sama. Průmyslová ekonomika nemůže existovat bez levné a spolehlivé energie. Německo již nemá ani jedno z toho. Odpovědnost nese Komise, protože se neustále příliš vměšuje do národních hospodářských politik nebo do dovozu energie, místo aby umožňovala nezávislá řešení.
S ohledem na ekonomickou situaci skupina ESN vyzývá k okamžitému moratoriu na všechny nové předpisy EU, které dále zatěžují podniky, a také k zásadnímu přeorientování energetické politiky směrem k cenově dostupným a bezpečným dodávkám pro občany i průmysl. Kromě toho musíme získat přístup k některým vlastním zdrojům určitých surovin, zejména proto, že se zdá, že EU záměrně směřuje k ekonomické a geopolitické izolaci, jak vyplývá z některých jejích nejnovějších zpráv. To ‘záměrně’ se samozřejmě nepřiznává, ale lze to pozorovat. Dále je naléhavě zapotřebí návrat k rozvážné fiskální politice a zodpovědnému využívání fondů EU. EU však směřuje přesně opačným směrem.”
